Fámy

obec v Olomouckém kraji
1. 9. 1997 - 30. 9. 1997

„I když jsme se snažili vysvětlit, že děláme maximum a stále ještě hledáme způsoby, jak pomoc spravedlivě rozdělit, bylo to marné. Jako by za povodeň mohl sám starosta.“

Byla noc. Do jedné z obcí zničených povodní v Olomouckém kraji dorazil kamion s humanitární zásilkou z Holandska. Vedení obce a vojáci se pustili do vykládání nákladu, pracovali téměř do rána. Vedení obce pak věnovalo vojákům mikrovlnnou troubu, patrně jedinou, která v zásilce byla, aby si mohli ohřívat jídlo. Druhý den se u skladu v obci shromáždil dav rozzuřených lidí. Rozšířila se mezi nimi fáma - přijel kamion s mikrovlnnými troubami a vedení obce s nimi obchoduje ve svůj prospěch. Agrese v lidech stoupala. V tu dobu přijel do obce i povodňový asistent Charity. „Měl jsem informovat starostu o humanitární pomoci pro občany postižené povodní. Šli jsme tedy společně lidem vysvětlit, jaká je skutečnost, jak sklad funguje a vyvrátit tak fámy,“ vypráví muž. Dav však neustále obviňoval starostu. Nic nezabíralo. „I když jsme se snažili vysvětlit, že děláme maximum a stále ještě hledáme způsoby, jak pomoc spravedlivě rozdělit, bylo to marné. Jako by za povodeň mohl sám starosta,“ pokračuje pracovník Charity. Do vykřikujícího davu tedy razantně prohlásil, že všechny sporáky, ledničky, pračky, nádobí – všechno z humanitární zásilky může odvézt do jiné obce, a tam uspokojit potřeby všech zasažených obyvatel bez rozdělení, kdo z nich potřebuje pomoc nejvíce, aby se nehádali a nebyly důvody k závisti. „Najednou nastalo ticho. Alespoň půl minuty ticha – pro mě to bylo jak půl hodina,“ vzpomíná. Lidé začali naslouchat. „Pomoc mezi vás samozřejmě rozdělíme, beru to na sebe – v obci nikoho neznám a nemůžu tedy nikomu stranit,“ sdělil lidem. Dav se rozešel a rozdělování pomoci těm nejpotřebnějším mohlo začít.